KONSTELACE TRAUMATU

 

​

​

 

Příčina duševních problémů tkví nejčastěji v našich traumatických zkušenostech.

Štěpení našich psychických struktur je způsobem jak spontánně - "sám od sebe" - zvládat traumata. Krizový mechanismus přežití traumatu spočívá ve ztuhnutí, zamrznutí, disociaci a rozštěpení. Přežití je tím zajištěno, ale život se následně stává obtížným a namáhavým, protože náš svět ovládají strategie přežití, vyhýbání se, kontroly, kompenzací a falešných představ. S postupem času je vidět, jak se traumata v životě jednotlivce, někdy dokonce traumatická zřetězení, celoplošně zrcadlí v základních životních oblastech:

•  nefungující vztahy

• neschopnost prosadit se v životě

• materiálně existenční potíže

•  nenaplněné potřeby

•  psychické i fyzické symptomy, etc.

 

Přirozené štěpení disociuje duši na traumatizované já, zdravé já a já přežití (strukturu která drží trauma ve vytěsnění). Při mnohočetných rozstěpeních následky traumat zasahují do všech aspektů lidského života.

                                                                 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Mnohá vnitřní zranění jsou hluboká a dokážou člověka dohnat k šílenství, nebo dovést k sebevraždě. Jiná nejsou tak zjevná a projevují se jen v kritických životních situacích např. při ztrátě zaměstnání nebo rozchodu partnerů, v podobě depresí, úzkostí a zdravotních somatizací. Existují také duševní zranění, která nejsou vůbec zřetelná, ale lze si jich povšimnout v projevech vnitřní rozervanosti. Například pokud člověk stále opakuje činnosti, kterých v zápětí lituje - toužíme po klidu a bezpečí rodiny, ale veškerou energii a volný čas vynakládáme na práci nebo angažovanost ve veřejné oblasti; kouříme, ačkoliv víme že kouření je zdraví nebezpečné, apod.

Rozpoznání a přijetí duševních rozporů, které se skrývají před vlastním vědomím je velmi osvobozujícím a léčebným procesem.

​

Práce s konstelacemi traumatu nabízí terapeutická řešení a vysvětluje původ rozštěpení ve vlastní osobnostní struktuře. Dovoluje pracovat na zvědomění nevědomých rozštěpení našich vnitřních částí a také jejich integraci.

Existuje vnitřni souvislost mezi fenoménem duševní vazby, nedávno objevenými zrcadlovými neurony v neurologii a metodou konstelací. Jedná se o externalizaci - zvnějšnění - obsahu našeho nevědomí do prostoru.

 

Konstelační práce se stává informačním zdrojem. To nevědomé (nezvědomělé), co se odehrává uvnitř člověka, lze pomocí zástupců v konstelačním procesu zjevit v prostoru. Průběh může působit jako divadlo, ale liší se zásadně tím, že role nejsou předem dané. Zástupci vstupují do formy někoho jiného, o němž nic nevědí a nechají na sebe působit obsah jeho nevědomí. V tom okamžiku se stávají informačním zdrojem pro toho, kdo práci vede a zároveň umožní porozumět podstatě traumat a změnu vnímání samotného klienta.

 

Motivace a záměr je nutnou energií, kterou klient musí vynaložit při konstelační práci. Konstelace traumatu vyžaduje práci s rodinným systémem, jelikož traumata jsou vázána ve vztazích. Působí ve vzájemných vazbách - např. děti versus rodiče. Pro úspěšnou práci je důležité shromažďování informací o důležitých událostech z rodinného systému i z vlastní biografie.

 

RŮZNÉ DRUHY KONSTELACÍ:

• konstelace traumatu

• rodinné konstelace

• konstelace pracovních vztahů

• konstelace záměru

• ....

 

CO JE TO "ZAMĚR":

•  to, co by člověk chtěl poznat

•  to, co by člověk chtěl změnit

•  to, co člověk ještě nechce poznat, ale může

•  to, co člověk ještě nechce změnit, ale může

•  konflikt mezi tím co je, a co by mělo být

•  konflikt mezi zdravými částmi, traumatizovanými částmi a

       částmi přežití

• ....

​

 

​

- Prof. Dr. Franz Ruppert,

Psychologischer Psychoterapeut- Professor für Psychologie

Katholische Stiftungsfachhochschule München

http://www.franz-ruppert.de/index.php/de/

​

 

výcvik - Radim Ress

 

​

Literatura:

​

Franz Ruppert: Trauma a rodinné konstelace: Duševní štěpení a jejich léčba

​

Franz Ruppert: Symbióza a autonomie: Traumata z narušeného systému rodinných vazeb

 

​

​

​

"Způsob myšlení určuje vnímání" Franz Ruppert

 

 

​